Děti a sčítání 1940, občanství Slovenského štátu, pěstouni místo rodičů do matriky biřmovanců, odložení novorozeněte.

[baron]

Ešte sa nevzdávam teórie aliasu a síce v tom, že sa ten vzťahoval nie na Viktora Vlkoviča, ale na matku, Máriu Krchovú. neraz som sa stretol s tým, dokonca som sa stretol s tým, že matka bola zapísaná priezviskom svojej matky za slobodna. Takže birmovný zápis by som interpretoval tak, že birmovaná bola Anna Vlkovičová, otec Viktor (Vlkovič - logicky), matka Mária Hrčková.

Zdravím,
meno Krcho a Hrcko je dosť podobné, aby sa to skomolilo

baron

[milestone]

... Nicméně ve sčítacích hárkov za rok 1930 jsem dohledal jakéhosi Vojtěcha Vlkoviče narozeného v obci Lefantovce (není specifikováno zda v Horních nebo Dolních) dne 12.4.1900, a který se přestěhoval do obce Lovasovce a jméno mu zůstalo (viz https://www.slovakiana.sk/kulturne-objekty/cair-ko27vh8). Podobně jsem takhle našel v obci Lovasovce jakéhosi Vlkoviče Vendela vce, který se narodil v Dolném Lefantovce dne 1.10. 1902, a kterému také po odstěhování jméno zůstalo (viz https://www.slovakiana.sk/kulturne-objekty/cair-ko27v8o). Jeví se mi, že jak Vojtěch tak Vendel budou bratři a možná příbuzní mého praděda Viktora ...

Dobrý deň,
obec Lovasovce má od roku 1948 názov Koniarovce.

Vojtech Vlkovič zomrel v roku 1980 ako 80-ročný, pochovaný je na cintoríne o obci Koniarovce, číslo hrobu 109. Spolu s ním je pochovaná aj Jozefína Hanusová. Predpokladám, že to bola jeho manželka "Jozefa" nar. 1899, podľa údajov zo sčítacieho hárku v r. 1930, pozri link vyššie.

Vendelín Vlkovič zomrel v roku 1973 ako 71-ročný, pochovaný detto, číslo hrobu 161.

Link na Hlavný cintorín v Koniarovciach https://www.virtualnycintorin.sk/en/zos ... kovi%c4%8d

Rozkliknite si jednotlivé čísla hrobov aj zmluvy v PDF formáte. Zistíte, kto je aktuálne nájomcom hrobového miesta. Ponúka sa Vám možnosť, začať komunikovať so slovenskými príbuznými.

Podľa môjho názoru Vojtech, Vendelín a Viktor Vlkovičovci boli bratia.

[mano]

Zmienka o zariadeni,kde sa mohla Anna vo Zvolene nachadzat ( prebrate z komunitneho planu SS mesta Zvolen ):

"V roku 1930 z Banskej Bystrice prišli do Zvolena štyri milosrdné sestry sv. Vincenta a na
námestí v blízkosti kostola otvorili rímsko–katolícku opatrovňu pre opustené, chudobné deti
a siroty. Rehoľné sestry pomenovali tento útulok „Marianum“. Ich činnosť bola všestranná a
venovali sa charitatívnej činnosti. V roku 1936 rozšírili priestory opatrovne a organizovali
podomové zbierky milodarov na území mesta Zvolen za účelom ošatenia sirôt, nakoľko nemali
prostriedky na výživu pre 30 detí. Činnosť tohto zariadenia skončila násilnou likvidáciou
rehoľných rádov v roku 1950. Po vydaní smerníc o úprave detských domovov v roku 1951 siroty
a chudobné deti postupne premiestňovali do detských domovov ...."

Mozete sa pokusit vyhladat ho v scitani 1940 ...

[Drvotaj]

Ešte sa nevzdávam teórie aliasu a síce v tom, že sa ten vzťahoval nie na Viktora Vlkoviča, ale na matku, Máriu Krchovú. neraz som sa stretol s tým, dokonca som sa stretol s tým, že matka bola zapísaná priezviskom svojej matky za slobodna. Takže birmovný zápis by som interpretoval tak, že birmovaná bola Anna Vlkovičová, otec Viktor (Vlkovič - logicky), matka Mária Hrčková. Meno Krcho a Hrcko je dosť podobné, aby sa to skomolilo

baron

barone!
Myslím, že touhle argumentací jste uhodil hřebíček na hlavičku.
Teď se trochu stydím, že mě toto nenapadlo samotného. Pokud by ten biřmovací lístek vyplňovala za Annu Vlkovičovou sama matka, dávalo by to asi smysl, že po faktické rozluce manželství s Viktorem a návratu na Slovensko vystupovala pod svým dívčím jménem. No. Tyhle teorie - kdy a kde se jim to manželství rozpadlo - budu muset zkusit ověřit už v českých archivech.
Děkuji, že jste mě odvedl od prošlapávání slepých uliček.

Link na Hlavný cintorín v Koniarovciach https://www.virtualnycintorin.sk/en/zos ... kovi%c4%8d
Rozkliknite si jednotlivé čísla hrobov aj zmluvy v PDF formáte. Zistíte, kto je aktuálne nájomcom hrobového miesta. Ponúka sa Vám možnosť, začať komunikovať so slovenskými príbuznými.

Já nevím, jak mám Vám poděkovat.
Vůbec by mě nenapadlo, že budete mít na Slovensku vlastní obdobu Billiongraves, a dále že budete mít na internetu veřejně přístupné smlouvy o pronájmu hrobového místa včetně veřejných osobních údajů o nájemci. Tohleto by v Čechách neprošlo. Tady při žádosti o jakoukoli informaci musíte doložit příbuzenství a nadto i tak Vám nejsou ochotni sdělit, kdo je nájemce hrobového místa (byť se jedná o rodinného příslušníka). Teď bojuji s hřbitovní správou jedné obce na Plzeňsku, aby alespoň předala můj dopis s žádosti o kontakt majitelům hrobu, kteří jsou z pobočné větve a v hrobu pravděpodobně leží náš nejstarší známý předek ze začátku 19. století.
Strašně si toho vážím. Opravdu. Dopisy mám příbuzným s žádostí o kontakt předepsané, v pátek je rozešlu a uvidím..

Zmienka o zariadeni,kde sa mohla Anna vo Zvolene nachadzat ( prebrate z komunitneho planu SS mesta Zvolen ):

"V roku 1930 z Banskej Bystrice prišli do Zvolena štyri milosrdné sestry sv. Vincenta a na námestí v blízkosti kostola otvorili rímsko–katolícku opatrovňu pre opustené, chudobné deti a siroty. Rehoľné sestry pomenovali tento útulok „Marianum“. (...) Po vydaní smerníc o úprave detských domovov v roku 1951 siroty a chudobné deti postupne premiestňovali do detských domovov ...."

Mozete sa pokusit vyhladat ho v scitani 1940 ...

Děkuji za doplnění.
Jak jsem uvedl výše, mám v úmyslu nahlédnout do publikace "Antonín Tvrdoň, Spolky, ústavy a zařízení pro péči o chudé a péči o mládež ochrany potřebnou v republice Československé : seznam podle stavu v roce 1934,", kde by měl být seznam všech spolků, ústavu a sociálních zařízení v tehdejším Československu a následně dva díly publikace "Péče o chudé a péče o mládež ochrany potřebnou v republice Československé" pro roky 1931, což je sice statistická práce, ale je tam jsou tam uvedeny všechny dotčené zákonné a podzákonné normy pro každé jednotlivé země. Budu si muset udělat seznam všech relevantních ústavů na Slovensku, které přichází v úmyslu, a ty pak ověřovat podle sčítacích hárkov z roku 1940 jeden po druhém.

Snad budu mít úspěch.

Až si to projdu, zkusím z toho ofotit některé - i pro Vás - relevantní pasáže a někam to sem umístím, ať se Vám jednak nějak odvděčím a přispěji také "svou troskou do mlýna" ke společnému vědění. Konečně v tomto historickém sborníku Vašeho Ústavu paměti národa jsem našel zajímavý příspěvek o legislativě k ústavní péči na Slovensku mezi lety 1939-1945 (https://www.upn.gov.sk/publikacie_web/z ... 939-45.pdf). Mimo jiné, protože těch zajímavých příspěvků je tam mnohem víc. Třeba příspěvek k problematice slovenských pracovníků v Protektorátu během války.

[mano]

Jak jsem uvedl výše, mám v úmyslu nahlédnout do publikace "Antonín Tvrdoň, Spolky, ústavy a zařízení pro péči o chudé a péči o mládež ochrany potřebnou v republice Československé : seznam podle stavu v roce 1934 ......"

Minimalne v case birmovky to potencialne vychadza na Marianum ZV .
Kedze matka bola scitana v 1940 v chudobinci v Ripnanoch asi bez dietata (uvidite po obdrzani odciernenej druhej strany harku) , je mozne ,ze dieta bolo scitane uz vo Zvolene 1940 ....
str. 318/344 resp. 316 v originali
https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/vi ... 30487be43a

[Drvotaj]

Jak jsem uvedl výše, mám v úmyslu nahlédnout do publikace "Antonín Tvrdoň, Spolky, ústavy a zařízení pro péči o chudé a péči o mládež ochrany potřebnou v republice Československé : seznam podle stavu v roce 1934 ......"

Minimalne v case birmovky to potencialne vychadza na Marianum ZV .
Kedze matka bola scitana v 1940 v chudobinci v Ripnanoch asi bez dietata (uvidite po obdrzani odciernenej druhej strany harku) , je mozne ,ze dieta bolo scitane uz vo Zvolene 1940 ....
str. 318/344 resp. 316 v originali
https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/vi ... 30487be43a

Díky za poslání odkazu na tu publikaci on-line.
Co se týče určení toho dětského domova, tak unáhlený s tím Zvolenem bych nebyl. Jednak v roce 1940 byla Anna roční dítě. V roce 1949 už je dítětem školou povinným. "Detská útulňa Marianum" ve Zvoleni je dle toho seznamu zařazena do kategorie římská III. V roce 1940 bych očekával, že Annu odloží do nějakého útulku pro kojence, který bych spíše zařadil do kategorie římská II. Ale budu si muset ty jednotlivé kategorie více prostudovat.

Matka si Annu mohla vzít zpátky, když se ji sociální situace stabilizovala. Ve sčítacích hárkov z roku 1930 jsem matku Anny našel s babičkou Anny ve Velkých Ripňanech č. 1. Babička Anny porodila matku Anny značně pozdě, ve svých 45 letech. V roce 1940 byla dvaasedmdesátiletá babička. Její sourozence (dle sčítacího hárku z roku 1930 měla mít její babička celkem 4 děti) jsem ve sčítacích hárkov nebyl schopen vyhledat. Bude to chtít hlubší genealogický průzkun. Krchů je v Topolčanech zkrátka moc a ti z Velkých Ripňan jako sourozenci nevypadají.

Nevíte, zda když se ve sčítacích hárkov z roku 1930 objevuje u ženy informace, že měla kupříkladu čtyři děti, myslí se tím děti, které se dožily dospělosti nebo alespoň nějakého vyššího věku, anebo veskrze počet porodů (tedy včetně dětí, které předčasně zemřely jako třeba batolata?

Nic ale nevylučuje, že když se matka "vzpamatovala", vzala si Annu zpátky. Nedá mi totiž spát, proč se Anna minimálně ve svých sedmnácti letech vrací na Kladensko. Tam ji v sedmnácti a půl letech "zbouchnul" můj děda. Vdávala se v pokročilém těhotenství po osmnáctce. Ty sociální vazby, které přetrvaly, si budu muset ale zkusit zodpovědět v českých archivech. Zletilost přitom - co se týče Československa - byla 21 let. Teprve v roce 1951 byla snížena na osmnáct.

Také si myslím, že pokud matka Annu v roce 1939 nebo 1940 někam odložila, bylo to spíš někde na trase vlaku z Čech do Velkých Ripňan. Když se člověk podívá na železniční mapu Slovenska za druhé republiky, tak cestovat do Zvolena je úplně zbytečná zajížďka do nikam (viz http://digitool.is.cuni.cz:1801/view/ac ... 3&divType= )

Čeká mě hodně bádání.

Zároveň jsem se chtěl zeptat - jak řešíte problém s názvy ulic v roce 1930/1940 a teď? Kupříkladu k tomu zvolenskému sirotčinci máme informace, že leželo někdo v uličkách u kostela a u náměstí. Ale jaká ulička to tehdy byla, to abych hádal z křišťálové koule.

Podobně ta kniha se seznamy spolků a ústavu pro péči o mládež také nemá žádné adresy. Je sice fajn, že člověk ví, jaký zaopatřovací ústav v roce 1934 v jakém městě byl, ale hledat to bude mezi sčítacími hárky jako hledat jehlu v kupce sena.

Ešte sa nevzdávam teórie aliasu a síce v tom, že sa ten vzťahoval nie na Viktora Vlkoviča, ale na matku, Máriu Krchovú. neraz som sa stretol s tým, dokonca som sa stretol s tým, že matka bola zapísaná priezviskom svojej matky za slobodna. Takže birmovný zápis by som interpretoval tak, že birmovaná bola Anna Vlkovičová, otec Viktor (Vlkovič - logicky), matka Mária Hrčková.

Barone, jestli se ještě mohu zeptat k teorii aliasu?
S tím, že matka byla zapsaná priezviskom svojej matky za slobodna, jste se setkal jen tak, anebo to bylo odůvodněno nějakými sociálními okolnostmi daného případu (např. svobodná matka, kterou otec dítěte opustil)?

Mě by docela zajímalo, jestli to uvedení příjmení matky za svobodna dělala zapisovatel do kroniky biřmovaných vždycky (s tím, že otec nese příjmení dítěte), anebo zda šlo o nějakou výjimku odůvodněnou případem. Ale bojím se, že ve farním archivu mě s touhletou otázkou již pošlou do háje.

[milestone]

...Ve sčítacích hárkov z roku 1930 jsem matku Anny našel s babičkou Anny ve Velkých Ripňanech č. 1. Babička Anny porodila matku Anny značně pozdě, ve svých 45 letech. V roce 1940 byla dvaasedmdesátiletá babička. Její sourozence (dle sčítacího hárku z roku 1930 měla mít její babička celkem 4 děti) jsem ve sčítacích hárkov nebyl schopen vyhledat...

Dobrý deň,
už tu bolo na fóre viackrát spomenuté, že dátumy narodení (deň, mesiac aj rok) v sčítacích hárkoch nie sú totožné s cirkevnými matrikami. S tým treba jednoducho počítať.

Babička Anny - Mária Szikora, nar. 4.10. 1866, rodičia Michal Szikora, pastier dobytka a Rácz Katarína, rímskokatolíci, bydlisko Lužany (Sarluska) čís. domu 1, 60. záznam. https://www.familysearch.org/ark:/61903 ... AQVN4-C7W3

Pozn.: pri iných Máriiných súrodencoch je priezvisko matky Patay!

Sobáš Michala Sýkoru a Kataríny Patay - 16.6. 1851, 6. záznam vľavo. https://www.familysearch.org/ark:/61903 ... cc=1554443

Tie štyri babičkine deti treba dohľadať najskôr v cirkevných matrikách. Ako sa to dá naopak, keď neviete ich krstné mená?

Prvé dieťa - Michal Sýkora zomrel 20.8. 1888 ako 2-ročný, otec Michal bol povolaním pastier dobytka, záznam č. 20.
https://www.familysearch.org/ark:/61903 ... A6N93-29FJ . Dohľadajte si jeho narodenie. Údaj zo sčítacieho hárku, že Mária Krchová rod. Sýkorová sa vydávala v roku 1888 je nesprávny!

Druhé dieťa - Jozef Krcho, nar. v roku 1891, otec Michal bol pastier dobytka, záznam č. 8. https://www.familysearch.org/ark:/61903 ... cc=1554443

Tretie dieťa - Michal Krcho, nar. v roku 1893, otec Michal bol pastier dobytka, záznam č. 33. https://www.familysearch.org/ark:/61903 ... cc=1554443

Štvrté dieťa - Mária Krchová nar. v roku 1908.

V sčítacom hárku je zaznačené, že Mária Krchová mala 4 živonarodené deti, ale už nie je zaznačené, že jedno z nich zomrelo. Opäť chyba! Pozrite si pozornejšie to záhlavie kolóniek. Je to zároveň aj odpoveď na Vašu otázku.

Pri rodine Krchovcov a Sýkorovcov zatiaľ nikde ani chýru, ani slychu o aliase "Hrčko".

[duros]

...

Ešte sa nevzdávam teórie aliasu a síce v tom, že sa ten vzťahoval nie na Viktora Vlkoviča, ale na matku, Máriu Krchovú. neraz som sa stretol s tým, dokonca som sa stretol s tým, že matka bola zapísaná priezviskom svojej matky za slobodna. Takže birmovný zápis by som interpretoval tak, že birmovaná bola Anna Vlkovičová, otec Viktor (Vlkovič - logicky), matka Mária Hrčková.

Barone, jestli se ještě mohu zeptat k teorii aliasu?
S tím, že matka byla zapsaná priezviskom svojej matky za slobodna, jste se setkal jen tak, anebo to bylo odůvodněno nějakými sociálními okolnostmi daného případu (např. svobodná matka, kterou otec dítěte opustil)?

Mě by docela zajímalo, jestli to uvedení příjmení matky za svobodna dělala zapisovatel do kroniky biřmovaných vždycky (s tím, že otec nese příjmení dítěte), anebo zda šlo o nějakou výjimku odůvodněnou případem. Ale bojím se, že ve farním archivu mě s touhletou otázkou již pošlou do háje.

Odpisujete mne, nie baronovi, to je iný užívateľ. K otázke: žiadne sociálne okolnosti neboli. Išlo o zápis dieťaťa narodeného z manželstva, ktoré ešte ďalej trvalo a vzišli z neho ďalšie deti. Pri tých ostatných sa to už nevyskytlo. Keďže mi bolo divné, že mala matka zapísané iné priezvisko, ako bolo jej skutočné, zistil som si jej narodenie a to zapísané priezvisko pri prvom dieťati sedelo s priezviskom jej matky za slobodna. Vysvetľujem si to omylom, ktorý mohol nastať nasledovne:
Matky sa obvykle nezúčastňovali krstu, lebo v šestonedelí boli považované za nečisté. Pri zápise sa farár spýtal na meno matky za slobodna, aby mohol zapísať matku a niekto omylom nahlásil nie matkino priezvisko za slobodna, ale priezvisko jej matky za slobodna.

[milestone]

Pátrám po své babičce Anně Vlkovičové, rozené Drvotové, která se narodila na Kladensku slovenským rodičům migrujícím za první republiky po Československu za prací.

Dobrý deň,
chcem Vás len upozorniť, že by ste si mali editovať priezviská Vašej Babičky. Máte to presne naopak. A akurát v prvej vete.

[milestone]

2) Anna Vlkovičová se narodila 29. 3. 1939 v jedné vsi na Kladensku...
5) Dcera Anna následně 15. 5. 1949 ve Zvolenu ve věku devíti let podstoupí biřmování...

...kde mohu případně ve svém bádání pokračovat (např. pokud by se jevilo, že Anna byla opravdu matkou odložena, tak třeba odkazem na nějakou diplomovou nebo jinou práci týkající se sirotčí péče po roce 1940 apod.)...

Dobrý deň,
Anna mala v čase birmovky 10 rokov. Odporúčam Vám, aby ste si prečítali aj túto prácu „Sonda do problematiky ústavnej starostlivosti o deti v Slovenskom štáte...“ https://www.ahn.umb.sk/tomus-25-num-1-r ... h-domovov/