Pátrám po své babičce Anně Drvotové, rozené Vlkovičové která se narodila na Kladensku slovenským rodičům migrujícím za první republiky po Československu za prací. Tedy krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Mám za to, že rodina se následně přestěhovala na Slovensku a babička dítě v období druhé světové války a krátce po ní žila na Slovensku. Pak se v sedmnácti letech vrátila zpět na Kladensko, vdala se, porodila dvě děti a v mladém věku dvaceti pěti let zemřela. O své babičce toho moc nevím. Spíše méně než víc. Zemřela za nešťastných okolností, když byl můj otec ještě batole. Nevlastní matka následně na zemřelou silně žárlila, veškerou památku po ní zničila, manžel zemřelé a otec mého otce se tomuto z nějakého důvodů přizpůsobil, o biologické matce nemluvil a záhy též relativně brzy zemřel. Mého otce tak fakticky vychovávala rodina nevlastní matky.
Níže si dovolím nastínit mnou zjištěné skutečnosti spolu s domněnkami, které mi z nich plynou.
1) Rodiče Anny Vlkovičové pocházely ze Slovensku. Její otec byl Viktor Vlkovič, nar. 1905 v obci Horné Lefantovce, okres Nitra. Matka byla Marie roz. Krchová, nar. 1908 v obci Veľké Ripňany, okres Topoľčany, Svatbu měli v Lysé nad Labem v roce 1931. Není mi známo, že by před Annou Vlkovičovou měli nějaké jiné děti. Byť to s ohledem na dobu osmi let mezi svatbou a jejím narozením lze očekávat.
2) Anna Vlkovičová se narodila 29. 3. 1939 v jedné vsi na Kladensku tedy krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. V matričním zápisu je u jména otce uvedena poznámka "neznámého pobytu". Pokud rodička v době matričního zápisu a křtu nevěděla, kde se nachází otec dítěte, předpokládám, že otec rodinu opustil.
3) Matka Anny Vlkovičové, Marie Vlkovičová rozená Krchová, se následně v noci 14. na 15. 12. 1940 objevuje zpátky ve Veľkých Ripňanech v domě č. 28 na Slovensku. A to se svojí matkou Marií Krchovou, roz. Sýkorovou. Bydlí tam u jakýchsi lidí, kteří se mi nejeví jako jejich příbuzní. Co je zajímavé, s matkou ve sčítacím hárku není zapsaná její téměř dvouletá dcera Anna (která má 1 rok a 9 měsíců).
4) (editace v souvislosti na nová zjištění) Otec Viktor Vlkovič v listopadu 1947 podává v Lysé nad Labem (v Čechách) ke Krajskému soudu Mladá Boleslav žalobu na rozluku manželství s Marií Krchovou, toho času pro něj a české úřady nezvěstnou a neznámého pobytu. Manželství bylo rozvedeno v lednu roku 1948 po prvním jednání. Marii Krchové je ustanoven opatrovník. Poslední známý pobyt Marie Krchové je v Lysé nad Labem. To, že ke konci 30. let žila na Kladensku evidentně úřady nevěděli a neevidovali. Otázka je, zda to věděl manžel. A jelikož v matrice narozených v rodné obci Anny na Kladensku je uvedeno, že matka ani nevěděla bydliště otce dítěte, nejeví se mi, že by Viktor v Lysé nad Labem žil mezi roky 1931-1947 a také nependloval po republice (zde musím dělat v Čechách hlubší archivní výzkum). Zde si budu muset nastudovat podrobně právní úpravu oné doby a zodpovědět si otázku, zda by bylo možné formálně takhle postupovat v případě, že by v manželství byla soudu známá informace o společném dítěti. Toto by mohlo napovědět, zda Viktor Vlkovič o své dceři v oné době věděl či nikoli. Obávám se, že příslušný soudní spis bude totiž skartován. Dle mé zkušenosti se v soudních fondech nechávají zpravidla jen nějaké zajímavé věci).
5) Dcera Anna následně 15. 5. 1949 ve Zvolenu ve věku devíti let podstoupí biřmování. Trvalé bydliště se nachází na území farnosti Zvolen. Co mě překvapí, že jejími rodiči v knize biřmovaných nejsou zapsaní Viktor a Marie Vlkovič, ale Victor a Maria Hrčko.
6) V roce 1957 se pak objevuje zpátky na Kladensku v obci, kde se narodila, a tady se mi zase vrací více na světlo. Provdá se, porodí dva syny a následně zemře na otravu, když ji nemocniční personál vydá jiné prášky. Otec z nějakého důvodu tento dětem nepřizná, synům tvrdí, že dcera zemřela na tuberkulózu, zapře hrob Anny Vlkovičové a krátce na to zemře také. Nejstarší syn o matce toliko ví, že "snědla prášky a zabila se" asi si myslí, že spáchala sebevraždu a za to památku na matku zatratí a svému mladšímu sourozenci (mému otci) ani nikomu jinému nic neřekne. Pak se Anna Vlkovičová z rodinné historie málem vytratí.
Teď ony genealogické otázky (seřazeny podle důležitosti):
- Zapisovaly se při sčítání lidu na Slovensku v roce 1940 děti? A popř. od jakého věku? Dle vládního nariadenie 270/1940 Sl.z. o sčítaní ľudu v roku 1940 se neuvádí nic o tom, že by se neměli sčítat malé děti. Může skutečnost, že se matka objevuje ve sčítacím hárku sama bez Anny Vlkovičové svědčit o tom, že ji odložila? (vyřešeno v tom smyslu, že matka Anna Vlkovičovou dle sčítání 1940 někam odložila. Momentálně pátrám, do jakého ústavu to mohlo být)
- Z jakého důvodu v matrice biřmovaných v kolonce jména a příjmení rodičů biřmovance (Nomen et cognomen parentum confirmandi) je jakýsi „Victor a Maria Hrčko.“, i když rodiče byli Viktor a Marie Vlkovičovi. Myslíte, že se může jednat o pěstouny, kteří měli shodou okolností stejná křestní jména jako biologičtí rodiče? Problém je, že žádného Viktora s příjmením Hrčko nemohu ve sčítacích hárkov pro rok 1930 ani 1940 najít. Neexistoval kupříkladu nějaký jiný důvod, proč by třeba biologickým rodičům změnili příjmení? (vyřešeno v tom smyslu, že se nejpravděpodobněji jedná o alias - dívčí jméno matky Anny Vlkovičové - zkomolené z Krcho na Hrčko)
- Jak se tehdy osoby slovenské národnosti po vzniku Slovenského štátu mohli z Čech vrátit zpět na Slovensko? Jak to měli s volbou občanství?
Dle čl. 2 odst. 2 výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava se všichni obyvatelé Čech a Moravy (kromě příslušníků německého národa, kteří se stali německými státními příslušníky) se staly státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava. Za Československa se vycházelo až do roku 1968 z principu tzv. jednotného československého občanství, v tomto duchu se nese i ústavní zákon č. 299/1938 Sb. o autonomii Slovenskej krajiny, který otázku nějakého separátního občanství také neřeší. Ústava Slovenskej republiky ako ústavný zákon 185/1939 Zl. s. Dle hlavy první ust. § 3 odst. 2 státní občanství Slovenského štátu upravoval zvláštní zákon. Tento zvláštní zákon pak nemohu najít.
Když se na to podíváme z hlediska zákonné úpravy, tak Marie roz. Krchová a Anna Vlkovičová po vzniku protektorátu získaly občanství příslušníka Protektorátu Čechy a Morava. Na druhou stranu je pochopitelné, že matka jako Slovenka se raději vrátila na Slovensko, kde jednak měla konexe a pak kde se jí asi volněji dýchalo než v tehdejším protektorátu. Zajímalo by mě, jestli ten zvláštní zákon, na který odkazuje slovenská ústava z roku 1939, obsahuje nějakou možnost opce. A zda by toto nebylo dosud v nějakém fondu. Jak si všímám u nás v Čechách, zdejší historikové se spíše zaobírají Čechy, kteří Slovensko museli opustit. (momentálně se vyřešení této problematiky jeví jako podružné, ale teoreticky problematika slovenských pracovníků v protektorátu během války a přihlášení ke Slovenskému občanství může mít vliv na tom, v jakých fondech bych se měl pokusit možná hledat otce mé babičky Viktora Vlkoviče, pokusit se jej během války lokalizovat a v důsledku těchto informací se pokusit vnést světlo do rodinných vztahů)
V jiných částech tohoto fóra (např. v tomto vlákně viewtopic.php?t=12168&start=10) jsem našel, že informace o osvojitelech se zapisovaly na zemských úřadech. Podobně tak jsem si našel, že z kláštera v Nitře byl jeden čas sirotčinec, ale kromě této obecné poznámky z médií jsem nedohledal nic přesnějšího. Ale je to suma sumárum nic.
Budu vděčný za každý komentář.
Annin otec Viktor Vlkovič ako žalobca, podáva žalobu na rozluku (rozvod) manželstva. Vpravo hore aj v texte je jednacie číslo, pod ktorým by ste si vedeli na príslušnom súde dohľadať súdny spis. Možno sa dozviete, v koho starostlivosti skončila dcéra Anna Vlkovičová nar. 1939. 
). Dle sčítacích hárkov nějakou Magdu Pohlovou, nar. 5.5. 1920, při sčítání lidu nacházím v Krompachách na Slovensku, kde bydlí se svým bratrem a matkou vdovou v bytě bytového družstva (viz sčítací hárok 222/168, Hornádska 11, Krompachy (Gelnica);