Genealogické fórum

Dobry den, mozem poprosit o presne precitanie str. 122 prvy zaznam Tomas Gottlieb a Antonie Novak. Jedna sa mi iba o posledny odstavec: snatek uzavren na zaklade ...... ?

A este prosim kolonku so svedkami.

Dakujem

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=62

Zdravim, ja tam citam: Sňatek uzavřen na zaklade dekretu ženicha i nevěsty od c. k. okres. soudu v Jihlave zenich:18/2 1892 č.2549 nevesta:18/2 1892 č. 2511
Listiny ve far. archivu a znacka pod ktorou to maju zaevidovane
Svedkovia:František Karafiat hlidac zameckych svetnic ? a Antonia Dr? oba katolici z Knežic

ja tam citam: František Karafiát, čtvrtláník, Antonín Drščička ? , hlídač zámeckých světnic

wera napísal:ja tam citam: František Karafiát, čtvrtláník, Antonín Drščička ? , hlídač zámeckých světnic

tiež by som sa k tomu priklonil, slovo čtvrtláník mi nedáva zmysel ale našiel som tal aj pololaník a celolaník

andrej58 napísal:... slovo čtvrtláník mi nedáva zmysel ale našiel som tal aj pololaník a celolaník

Andrej, taki boli aj u nas, len neviem o tom, ze by sme na to mali jednoslovne vyrazy. Slova su odvodene od "lanu", teda na akej velkej usadlosti zili. U nas mame vyrazy stvrtinovy, osminovy sedliak, alebo stvrtinova, osminova usadlost.

Mňa to tiež zaujímalo, nakoľko u mojich predkov sú tiež uvádzané tieto údaje. Vysvetlenie:

Okamžitě odhalila můj omyl a uvedla na správnou míru, že celoláník, půlláník i čtvrtláník, nejsou části plošné míry, ale majitelé pozemků. Ty tři výrazy mají skutečně stejný kořen "lán", související s výše zmíněným významem, ale k lánu se vztahují úplně jinak. Lán je starou jednotkou pro plošný obsah. U nás se tato jednotka používala zhruba od poloviny 13. století; za Přemysla Otakara II. činil 1 lán asi 60 jiter, což je 34,5 ha. Lány nebývaly všude stejné. Tento údaj se vztahuje k tzv. českému lánu. Trochu jiné rozměry měl lán v Německu, ve Francii apod. Navíc se rozlišovalo několik druhů lánů, např. lán královský, na který bylo možno vyset 64 korce obilí. Korec je objemová jednotka; dnes bychom řekli 94 litry. Lán býval také panský, neboli zemský či zemanský. Na něj se vysely asi 53 korce obilí a o 10 korců méně se potom vešlo na lán selský neboli poplatný.

Majitelé lánů se nazývali podle toho, jak velká část půdy jim patřila. Vlastnil-li někdo jeden lán nebo jeho násobky, nazýval se celoláník; měl celý lán. Kdo vlastnil polovinu výměry, byl půlláník a jeho majetkem bylo asi 17 ha. 8,6 ha zemědělské půdy, tedy čtvrtina lánu, patřila člověku, který se nazýval čtvrtláník. Tato pojmenování pro majitele půdy můžeme najít v matrikách, kde se uvádělo povolání lidí, zvláště otců rodin. V běžném jazyce už asi neuslyšíte, že jeho otec je půlláník, zato v literatuře můžete na tyto výrazy narazit relativně často.